Geomříže pod cesty

Častým požadavkem, který se při zlepšování vlastností základových půd řeší je zvýšení únosnosti podloží.  Tento požadavek lze snadno řešit vytvořením kompozitní vrstvy složené z kameniva a stabilizační geomříže. Takto zkonstruovaná vrstva dokáže sloučit dobré vlastnosti obou použitých materiálů a zajišťuje dlouhodobě vysokou kvalitu svého povrchu.

Ke zlepšování vlastností základových půd řadíme i zlepšování chování vrstev zemin nebo hornin jejich vzájemným oddělením. Metoda separace zemin, obvykle pomocí geotextílií, zajišťuje, že si každá vrstva tak jak byla navržena a uložena uchovává dlouhodobě svoje původní vlastnosti. U nás je tato metoda k celospolečenské škodě značně opomíjena.

Co se v článku dozvíte? Klikněte na kapitolu a přečtěte si, co vás právě zajímá

Zlepšování vlastností základových půd patří na většině staveb mezi první úkoly stavitele. Pro řešení se tradičně používají metody jako zásyp lomovým kamenem, vápenná nebo cementová, případně i chemická stabilizace. S příchodem geosyntetických výrobků se tradiční způsoby rozšířily o novou možnost a to mechanickou stabilizaci pomocí geomříží.

Co je to mechanická stabilizace

Pojmem mechanická stabilizace je míněno fixování zrn kameniva používaného pro výstavbu cest pomocí geomříží. Otvory geomříže umístěné do vrstvy kameniva pevně svírají jednotlivá zrna do nich vklíněná tak, že vytváří mechanismus zámku. Tento zámek nedovolí zrnu jakýkoliv, ale zejména vodorovný pohyb. Zároveň brání pohybu dalších přiléhajících zrn a efekt uzamčení (také označovaný za efekt zazubení) se přenáší postupně na další a další zrna kameniva. S rostoucí vzdáleností od geomříže tento efekt pomalu slábne a u běžně používaného kameniva vymizí ve vzdálenosti přibližně 30 cm od geomříže. Díky efektu uzamčení (zazubení) odolává systém geomříž - kámen díky omezení vodorovného pohybu (posunu zrn kameniva) svislému zatížení a mobilizuje maximální únosnost i velmi měkkých půd.

Pro lepší představu je možné demonstrovat účinek užamčení na kulečníkových koulích. Vrstva koulí "uzamčená" do tuhého rámečku je stabilizovaná, můžeme na ni vrstvit další koule a dokonce na ně můžeme shora tlačit a sestava drží stále pohromadě. Jakmile rámeček odstraníme, systém se hroutí.

       

Zaměníme-li si v hlavě koule za zrna kameniva a rámeček za tuhou geomříž, dostáváme mechanickou stabilizaci v praxi.