Geomříž pod základy domu

Stabilizační efekt pomocí geomříží lze využít kromě různých komunikací také pro zakládání budov a hal. Obecný princip, kdy se vrstva kameniva nebo podobného zrnitého materiálu fixuje na své spodní straně vhodně zvolenou geomříží, platí i pro stavby s trvalým zatížením. Stejně jako u komunikací je tak možné ušetřit na tloušťkách jednotlivých konstrukčních vrstev. Nezanedbatelnou výhodou je také rozptýlení nerovnoměrného sedání konstrukcí.

Geomříže pod základovým pasem

Nejčastějším použitím geomříže u pozemních staveb je umístění stabilizačních geomříží pod základové pasy. Geomříž podobně jako u komunikací způsobí, že vrstva kameniva změní svoje chování a zatížení od stěny budovy distribuované prostřednictvím základového pasu do štěrkové podsypné vrstvy se roznáší na větší šířku základové půdy a vytváří na ni tak menší tlak. V případě dobře únosné půdy lze potom snížit tloušťku podsypné vrstvy štěrku nebo zmenšit dimenzi základu. Obojí přináší úspory stavebních nákladů.

Geomříže pod základovou deskou

Princip použití geomříže v základových deskách pozemních staveb je obdobný jako u základových pasů. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zatímco u základových pasů lze uspořit náklady na tloušťku štěrkových vrstev, případně dimenze základů, u základových desek jde zejména o rovnoměrnější distribuci tlaku celé desky na podloží. Toho lze dobře využít při výstavbě na měkkých územích, často podmáčených vodou.