Geomříže do asfaltových vozovek

Cesty a silnice jsou mnohdy v žalostném stavu. Důvodem může být v mnoha případech fakt, že při jejich návrhu se nepočítalo s intenzitou dopravy a nápravovými tlaky vozidel, které nyní po silnicích jezdí. Vyztužování asfaltových vrstev vozovek pomocí geomříží může být jedním z řešení, které omezí vznik poruch na vozovkách. Vložení výztužné geomříže určené pro vyztužování asfaltů nebo ještě lépe kompozitu do vozovky pomůže omezit tvorbu vyjížděných kolejí nebo vznik trhlin ve vozovce.

Geomříže pro vyztužování asfaltů

Nároky na geomříže používané pro vyztužování asfaltů se liší od nároků na geomříže používané v zemině. Geomříže do zeminy musí být poddajné, dostatečně pevné a musí odolávat nejrůznějším vlivům prostředí, které se v různých zeminách může vyskytovat. Naproti tomu geomříže do asfaltů jsou vždy umístěny v přibližně stejném prostředí, které je tuhé. Zároveň zde geomříž při instalaci musí odolat vysoké teplotě horké asfaltové směsi.

Z tohoto důvodu se pro vyztužování asfaltů vyrábí speciální geomříže. Výrobní surovinou je nejčastěji sklo, resp. pramence skelných vláken. Pro určité aplikace se ale mohou používat i geomříže z plastů. Geomříže do asfaltů se často kombinují s instalační geotextilií, která může kromě usnadnění vlastní instalace také po nasycení vytvořit živicí izolační vrstvu proti pronikání vody do vozovky. Při použití dostatečně pevné geotextilie se pod geomříží vytvoří tenká mezivrstva, která zajišťuje rovnoměrnější rozložení napětí vznikajících v asfaltových vrstvách při teplotních změnách.

       

Ukázky typických geomříží do asfaltů

Omezování tvorby trhlin ve vozovkách

Při řešení problematiky trhlin je důležité vědět, o jaký druh trhliny se jedná.

Teplotní trhliny

V zásadě rozeznáváme trhliny vznikající neustálým ohříváním a ochlazováním povrchu vozovky, a to jak v denním cyklu den-noc, tak v ročním cyklu zima-léto. Těmto trhlinám říkáme "teplotní trhliny" a jejich typickým znakem je, že vznikají na povrchu vozovky a postupně se šíří směrem dolů.

Schéma teplotních trhlin

Pro omezení vzniku teplotních trhlin je důležité, aby geomříž určená do asfaltu byla umístěna co nejblíže k povrchu vozovky. Z tohoto důvodu se geomříže kladou pod svrchní vrstvu vozovky, která se nazývá obrusná vrstva. Tato vrstva, vystavená vlivům povětrnosti, na vozovkách degraduje nejrychleji a v pravidelných intervalech se obnovuje. Použití geomříže umožní interval této výměny prodloužit a uspořit tak nemalé finanční prostředky.

Reflexní trhliny

Dalším typem poruch jsou trhliny, které prostupují celou konstrukcí vozovky zdola nahoru a na povrchu se projeví až v okamžiku, kdy je vozovka již porušena v celé tloušťce. Vznikají v důsledku nespojitostí v podkladních vrstvách, nejčastěji u vozovek vybudovaných na cementem stabilizovaném podkladu nebo na starých panelových deskách. Protože tyto trhliny kopírují (reflektují) poruchy spodních vrstev, označují se jako reflexní trhliny. Někdy se používá také termín odražené trhliny. K reflexním trhlinám lze zařadit i trhliny vznikající na pracovních sparách.

Schéma vzniku reflexní trhliny

U reflexních trhlin je na rozdíl od trhlin teplotních důležité ukládat geomříž co nejblíže k místu, které je příčinou vzniku trhliny. Vzhledem k tomu, že se obvykle jedná o reakci na nehomogenní podklad, je vhodné geomříž umístit pod nejspodnější asfaltovou vrstvu. Většinou se jedná o vrstvu, která se nazývá ložná vrstva. Geomříž takto umístěná převezme napětí v místech jejich zvýšených koncentrací (spáry panelů, trhliny cementových stabilizací) a zabrání trhání vrstev asfaltu nad geomříží.

Laboratorní pokus demonstrující účinek vložené geomříže na asfaltové souvrství

Snižování hloubky vyjetých kolejí

Vyjeté koleje v asfaltových vozovkách se nejčastěji objevují v místech, kde vozidla často zastavují nebo jedou pomalu – například na zastávkách městské hromadné dopravy, křižovatkách či ve stoupacích pruzích. Takové namáhání, zejména v horkých letních dnech, asfaltové vrstvy špatně snášejí a dochází k jejich postupné deformaci. Asfaltová směs v místech častého pojezdu kol měkne a vytlačuje se do stran, čímž vzniká v ose pojezdu prohlubeň a po jejích okrajích se hromadí vytlačený materiál.

Vložená geomříž může tento jev výrazně omezit, protože brání vodorovnému přemisťování asfaltové směsi a tím snižuje hloubku vyjetých kolejí. U geomříží určených pro redukci kolejí je klíčová především struktura – tedy výška a tvar žeber – nikoli samotná pevnost. Vyšší a dobře tvarovaná žebra kladou pohybu zrn asfaltové směsi větší odpor než tenká, byť pevná geomříž.

  

Schéma vzniku vyjetých kolejí a jejich redukce pomocí geomříže do asfaltu

Příklad struktury geomříže vhodné pro omezení vyjíždění kolejí

Rozšiřování vozovek

Geomříže je také vhodné použít, pokud rozšiřujete stávající vozovku o novou část. V tomto případě můžete očekávat, že vodorovné i svislé pohyby nově vybudované části se budou lišit od původní staré části cesty a vozovka se po čase začne na kontaktu staré a nové části trhat. V těchto případech je vhodné spojit starou na novou část vozovky geomříží, nejlépe v každé asfaltové vrstvě.