Geomříž pod základy domu

Stabilizační efekt pomocí geomříží lze využít kromě různých komunikací také pro zakládání budov a hal. Obecný princip, kdy se vrstva kameniva nebo podobného zrnitého materiálu fixuje na své spodní straně vhodně zvolenou geomříží, platí i pro stavby s trvalým zatížením. Stejně jako u komunikací je tak možné ušetřit na tloušťkách jednotlivých konstrukčních vrstev. Nezanedbatelnou výhodou je také rozptýlení nerovnoměrného sedání konstrukcí.

Geomříže pod základovým pasem

Nejčastějším použitím geomříže u pozemních staveb je umístění stabilizačních geomříží pod základové pasy. Geomříž podobně jako u komunikací způsobí, že vrstva kameniva změní svoje chování a zatížení od stěny budovy distribuované prostřednictvím základového pasu do štěrkové podsypné vrstvy se roznáší na větší šířku základové půdy a vytváří na ni tak menší tlak. V případě dobře únosné půdy lze potom snížit tlouštku podsypné vrstvy štěrku nebo zmenšit dimenzi základu. Obojí přináší úspory stavebních nákladů.

Obrázek se musí překreslit, je potřeba namalovat roznos ze základového pasu.

 

        

Založení prodejní haly na základových pasech stabilizovaných geomříží (Ústí nad Labem)

 

Geomříže pod základovou deskou

Princip použití geomříže v základových deskách pozemních staveb je obdobný jako u základových pasů. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zatímco u základových pasů lze uspořit náklady na tloušťku štěrkových vrstev, případně dimenze základů, u základových desek jde zejména o rovnoměrnější distribuci tlaku celé desky na podloží. Toho lze dobře využít při výstavbě na měkkých územích, často podmáčených vodou.

      

Příklad založení domů na podmáčeném terénu za použití základové desky stabilizované geomříží (Mukařov, středočeský kraj).